Jdi na obsah Jdi na menu
 


Miminko

  ____________________________________________        

images--7-.jpgPřed sebou jsem měla paní, která potřebovala pomoc... dosedla jsem na sedačku a ještě než jsem se stihla zeptat, co ji trápí a s čím ji mohu pomoci, objevilo se po mé pravici nádherné blankytně modré světlo, tak krásně zářivou blankytnou modř jsem ještě nikdy neviděla, až se mi málem zastavil dech nad tou krásou.

V této modři se zjevilo malé miminko, které měnilo svůj věk.
Z miminka bylo asi dvouleté děťátko a zase miminko... věděla jsem, že patří k této paní a tak jsem se opatrně zeptala.

„Mohu vám položit velmi osobní otázku?" Paní přikývla a tak ze mě vyšlo: „Neumřelo vám miminko? Nebyla jste na přerušení?"

Vhrkly jí slzy do očí o dost zaskočeně a překvapeně přikývla. „Ano byla jsem na přerušení, byla jsem příliš mladá..., proč se ptáte?" „ Byla to holčička" řekla jsem. „Myslela jsem si to „dojatě řekla.

„Je nádherná a přišla vám říci, že se na vás nezlobí a že chápe, proč jste to musela udělat." Pani se rozplakala... "Máte natáhnout ruce, přeje si, abyste ji pochovala". Udělala to a s údivem a s dojetím řekla" já to cítím". Po chvilce holčička odešla... pouze to si přála, aby jí její maminka pochovala...